Oliva Serie V Melanio Maduro Robusto

73 bodů dává recenzent
0 bodů dávají uživatelé (0 Hlasů)
Vzhled a konstrukce55
Vůně nezapáleného doutníku50
Prohořívání60
Tah75
Aroma (vůně dýmu)72
Dým (vzhled, chování)80
Popel78
CHUŤ65
Jak hodnotí doutník ostatní... Zanechte své hodnocení doutníku
Sort by:

Be the first to leave a review.

User Avatar
{{{review.rating_comment | nl2br}}}

Show more
{{ pageNumber+1 }}
Zanechte své hodnocení doutníku

Na tento doutník jsem měl velice dobré reference od majitele firmy, která je prodává, pana Roberta Pokorného. Možná právě proto byl pro mne nakonec poměrně velkým zklamáním, a zážitek, který mi poskytl, byl pouze prostřední. Pokusím se popsat, proč.

Doutník není balen samostatně v celofánu, ochranu před vyčichnutím mu neposkytuje ani tuba či plátek cedrového dřeva. V zásilce jsem obdržel doutníky sice uložené v samozavíracím igelitovém sáčku, rozděleném sváry na několik samostatných kompartmentů, v nichž doutníky hezky držely. Tato inovace mi připadá praktická a nápaditá, škoda jen, že se jedná o inovaci na úrovni distribuce, a nikoliv výroby. Skutečně nevím, co brání výrobcům desetidolarového doutníku obětovat ty dva až tři centy z ceny za samostatný celofánový obal. Je to lpění na tradici? Strach z toho, že by se mohli naštvat někteří konzervativní kuřáci, kteří třeba „nemají rádi plastik“? Nebo elitářství, spočívající v předpokladu, že přece „jejich klient“ si koupí hned (bez vyzkoušení) celou krabici doutníků z cedrového dřeva, a tam mu doutníky nevyčichnou? Podle mě vyčichnou. Odebere se vrchní vrstva v krabici, a už je na to zaděláno. To jen na okraj, proč nejsem schopen k vůni doutníku napsat více, než to, že mi připadala poněkud mdlá.

Ale ani ostatní atributy kuřáckého zážitku se nevyšplhaly do takových výšin, aby přídomek doutníku „Gran Reserva Limitada“ nezněl přinejmenším jako eufemismus (česky by se řeklo, jako mlácení prázdné slámy). Doutník prohoříval poměrně nerovnoměrně, navíc se v popelu záhy utvořila nevzhledná puklina (já vím, to je kus od kusu, ruční výroba, každý se zkrátka nepovede umotat naprosto stejně). Tah byl vcelku ucházející, ale také nijak oslnivý. Nejprůměrnější na doutníku je však jeho chuť: doutník Melanio Maduro bych dokonce označil za další hřebíček do rakve mojí záliby v krycím listu Maduro.

Vyzrálý krycí list bývá opěvován pro sladší a jemnější chuť, jakou dává filleru. Podle mne je to s ním ale podobné, jako s integrální křivkou. Chuť je sice stabilní, jaksi „jemná“, ale za cenu toho, že se vytrácejí všechny výšky. Zkrátka všechna minima i maxima, všechny píky v chuti se nám zintegrují, a zůstane sice stabilní, avšak nijak záživný a pro mne ani nijak povznášející chuťový zážitek. V případě tohoto doutníku navíc ani té sladkosti není mnoho, spíše je chuti štiplavé a ostré. Vypouštět dým nosem mě tentokrát příliš nebavilo, a nestydím se říci to samé ani o doutníku jako takovém. Je vidět, že ne vždy ten nejdražší doutník od dané značky musí být nutně tím nejlepším. oliva-melanio-maduro-robusto-01 oliva-melanio-maduro-robusto-02 oliva-melanio-maduro-robusto-03 oliva-melanio-maduro-robusto-04

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *